Počet oběti válek

Počet obětí druhé světové války

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války představovaly důsledky versailleské smlouvy, která prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu, a velká hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let, jež zásadním způsobem oslabila velkou část států, čímž umožnila vzestup nacismu pod vedením Adolfa Hitlera a jiných totalitárních režimů v celé Evropě.

Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko, 17. září 1939, šestnáct dní poté Sovětský svaz napadl Polsko z východu. Načež se do konfliktu vložily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu.

Za první předčasný útok druhé světové války v Evropě je považován tzv. Jablunkovský incident.[1] V Asii je za počátek války považována japonská invaze do Číny 7. července 1937.

Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem pakt o neútočení, podepsaný 24. srpna 1939 (datovaný 23. srpna 1939), kde si mimo jiné rozdělili své sféry vlivu, a uvolnil tím prostor pro vojenskou expanzi jak svou tak nacistickou, avšak 22. června 1941 byl přepaden Německem a jeho spojenci.

Spojené státy americké, které už dříve poskytovaly Spojencům pomoc, vstoupily do války 7. prosince 1941 poté, co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harboru. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. září téhož roku.

Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty. Hrůzným příkladem genocidy se stal holocaust, jemuž v důsledku zrůdné nacistické rasové ideologie padlo za oběť šest milionů evropských Židů. Dalším příkladem bylo systematické vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích východní fronty, kde bylo na 8 milionů civilních obětí. Většina civilních obětí podlehla nemocem a hladu vyvolaným německou armádou a masakrům nebo genocidě páchaných speciálními německými komandy. Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů, lze tak hovořit o vedení totální války. Taktéž pohled na „civilizované metody válčení“ se v mnoha ohledech výrazně proměnil, neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města, posléze se k nim samy uchýlily.

V samotném závěru války byla ustavena Organizace spojených národů, jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu. Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci: Sovětský svaz a Spojené státy americké. Jejich vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války, když Josif Stalin spustil napříč evropským kontinentem železnou oponu, která od sebe oddělila svobodný západní svět a komunistické státy ve východní Evropě poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi, což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe.



Zajímavé je, že nikdo z historiků nespočítal, kolik a kteří průmyslnící na válce vydělali. To by byly dosti zajímavé údaje a po válce by bylo možné zjistit více o přičinách války. Vždy se ptejte proč a kdo z toho má prospěch. Proč se historici neptají, kdo vydělal na válce. Lidi ptejte se kdo na vší té hrůze vydělal.

Stát Počet obyvatel 1939 Počet padlých vojáků Civilní oběti Oběti židovského holocaustu Oběti celkem Oběti/ % populace
Albánie 1 100 000 28 000 200 28 200 2,56%
Austrálie 7 000 000 40 400 100 40 500 0,58%
Barma 17 500 000 60 000 60 000 0,34%
Belgie 8 400 000 12 100 52 000 24 000 88 100 1,05%
Brazílie 41 500 000 1 000 1 000 2 000 0,00%
Bulharsko 6 300 000 22 000 22 000 0,35%
Československo 10 400 000 25 000 63 000 277 000 365 000 3,51 %
Čína 530 000 000 3 000 000 7 000 000 10 000 000 1,89%
Dánsko 3 800 000 1 300 1 800 100 3 200 0,08%
Estonsko 1 100 000 40 000 1 000 41 000 3,73%
Etiopie 14 100 000 5 000 200 000 205 000 1,45%
Filipíny 16 400 000 57 000 90 000 147 000 0,9%
Finsko 3 700 000 95 000 2 000 97 000 2,62%
Francie 41 700 000 212 000 267 000 83 000 562 000 1,35%
Francouzská Indočína 24 600 000 1 000 000 1 000 000 4,07%
Indie 386 000 000 87 000 1 500 000 1 587 000 0,41%
Indonésie 70 500 000 4 000 000 4 000 000 5,67%
Irák 3 700 000 1 000 1 000 0,03%
Írán 14 000 000 200 200 0,00%
Irsko 4 250 000 100 100 0,00%
Island 120 000 200 200 0,17%
Itálie 43 800 000 306 400 145 100 8 000 459 500 1,05%
Japonsko 72 000 000 2 000 000 600 000 2 600 000 3,61%
Jižní Afrika 10 300 000 11 900 11 900 0,12%
Jugoslávie 15 400 000 446 000 514 000 67 000 1 027 000 6,67%
Kanada 11 300 000 45 300 45 300 0,4%
Korea 23 400 000 60 000 60 000 0,26%
Litva 2 500 000 212 000 141 000 353 000 14,12%
Lotyšsko 2 000 000 147 000 80 000 227 000 11,35%
Lucembursko 300 000 1 000 1 000 2 000 0,67%
Maďarsko 9 200 000 300 000 80 000 200 000 580 000 6,3%
Malajsie 5 500 000 100 000 100 000 1,82%
Malta 300 000 1 500 1 500 0,5%
Mongolsko 700 000 300 300 0,04%
Německo 69 300 000 5 500 000 1 840 000 160 000 7 500 000 10,82%
Newfoundland 300 000 1 000 100 1 100 0,37%
Nizozemsko 8 700 000 7 900 92 000 106 000 205 900 2,37%
Norsko 2 900 000 3 000 5 800 700 9 500 0,33%
Nový Zéland 1 600 000 11 900 11 900 0,74%
Polsko 34 800 000 400 000 2 200 000 3 000 000 5 600 000 16,09%
Portugalský Timor 500 000 55 000 55 000 11,0%
Rakousko 7 000 000 45 000 65 000 110 000 1,57%
Rumunsko 19 900 000 316 000 56 000 469 000 841 000 4,23%
Řecko 7 200 000 20 000 209 000 71 000 300 000 4,17%
Singapur 700 000 50 000 50 000 7,14%
Sovětský svaz 168 500 000 10 700 000 11 500 000 1 000 000 23 200 000 13,77%
Španělsko 25 500 000 4 500 4 500 0,02%
Thajsko 15 300 000 5 600 5 600 0,04%
Tichomořské ostrovy 1 900 000 57 000 57 000 3,0%
USA 132 000 000 407 300 11 200 418 500 0,32%
Spojené království 47 800 000 382 600 67 800 450 400 0,94%
Celkem 1 971 470 000 24 456 700 32 326 700 5 754 000 62 537 400 3,17%
 
Válka v Iráku


Kolik obětí měla válka v Iráku?
Britský nedělník The Sinday Times se vrací ke kontroverzní zprávě z roku 2006, podle které inveze Spojených států a jejich spojenců do Iráku v březnu 2003 zaplatilo životem 650 tisíc lidí. Když válka v Iráku v roce 2011 skončila bylo zveřejněno, že stála bilion dolarů, což je tisíc miliard dolarů, což by bylo 20.000 miliard korun, a to by vystačilo na všechny státní výdaje České republiky na zhruba 20 let. Jedná se o nepředstavitelné peníze. Kdo tyto peníze dostal ? Výrobci zbraní, profesionální vojáci, firmy zajišťující Americké armádě servisní činnosti. USA ve válce v Iráku přišly o přibližně 4500 vojáků a 32.000 amerických vojáku bylo zraněno. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz ale spočítal, že skutečné náklady za válku v Iráku byly mnohem vyšší než uváděla vláda USA. Odhadl náklady na válu v Iráku na 3 biliony dolarů což by České republice stačilo na kompletní financování státu na 60 let. Všechny audity ukázaly, že značná část finančních prostředků vynaložených na válku v Iráku vládou Spojených strátů zmizela díky nesrovnalostem v rozpočtu ministerstva obrany.

Válka v Lybii

Válka v Lybii stála americké francouzské, italské a další daňové poplatníky miliony dolarů, které jejich vlády vynaložily na zbraně, palivo do letadel a mzdu vojáků v bojovém nasazení. Vše ukazuje, že vlády zapojení do této války se snažily o to udělat tuto válku levnou, zejména pro fakt, že inveze do Lybije byla vedena v době ekonomické krize. Je třeba připomenout, že žádná z vlády, které se podílely na invazi do Lybije nebyla oprávněna tuto válku vést, protože nikdy nebyl souhlas OSN s touto invazí. Invaze do Lybije byla započata na odpočátku do každého detailu vykonstruovaných údajích. Krev na rukou má i česká vláda, která se také na invazi do Lybije podílela.
Fiananční náklady na invazi do Lybije byly asi čtyři až pět miliar dolarů, z toho Spojené státy stála jen pouhé dvě miliardy dolarů. Oproti jiným vojenským konfliktům byla Lybijská epizoda velmi levnou válkou. Vláda spojených států si nemohla dovolit proti vůli voličů další rozsáhlou vojenskou operaci v době ekonomické krize a rozsáhlé nezaměstnanosti obyvatelstva.


 Co je Scientologie |  Co je SVJ ?SolutechCentropen |  Firmy na adrese Nádražní 32 | Euromedia Hubbard | Firmy na adrese Benediktská 722  |
Morální principy
| John Travolta  | Kristie Alley | Tom Cruise | Studio bytových jader Mělník | Web design | Stavební bazar | V čem mi pomohla Dianetika
 Trigema 
| CZBC | KokořínPravý blok - Petr Cibulka |  Dianetika Ostrava  Dianetika Brno  Dianetika Bratislava  Big band media  Antala Staška 1565/30  David Miscavige